Doku-drama Johanka z Rožmitála – královna česká

Postupně oslovujeme jednotlivá města spojená s životem české královny Johanky s nabídkou, podpořit projekt chystaného velkého dokumentárního portrétu jediné české královny vzešlé z domácí šlechty. Níže uvádíme seznam měst, která jsou nějakým způsobem spojena s životem této úžasné královny. Barevné městské znaky jsou dvojího druhu:

1. Ukazují na města, která již podporu projektu schválila a Smlouva o podpoře a spolupráci je před podpisem a nebo již podepsána. U těchto měst se můžete kliknutím na jejich znak podívat na historii města a najdete zde i prolink na webové stránky města.
2. Představují města, se kterými probíhá jednání o podpoře. U těchto měst zatím není prolink funkční a to do schválení vstupu do projektu či podpisu Smlouvy o podpoře a spolupráci.

Najetím kursoru na jednotlivé znaky se vám objeví popiska, kterému městu znak patří a další info. Níže pod znaky měst naleznete informaci, jakým způsobem jsou jednotlivá města s královnou Johankou spojena.

Znak v odstínech šedi ukazuje na to, že s městem nebylo zatím zahájeno jednání o spolupráci a nebo město spolupráci zatím neschválilo.

                                                        

Stručně o spojení královny s uvedenými městy

U měst, která schválila smlouvu o podpoře projektu nebo ji již podepsala, se můžete klikem na název města dostat na jeho podrobnou historii. Klikem na erb si jej můžete prohlédnout ve zvětšené podobě.

1. Rožmitál pod Třemšínem
Město, kde se pravděpodobně Johanka narodila a pobývala v dětství střídavě s Blatnou. Přesný rok narození Johanky není znám. Odvozuje se od úmrtí otce Jana z Rožmitála a na Blatné, který zemřel v r. 1430. Pokud zvážíme, že se Johanka mohla narodit jako pohrobek    a že se ženou Jiřího z Poděbrad stala v r. 1450 jako mladá panna, tedy ve věku 19 – 21 let, můžeme její narození odhadnout mezi lety 1429 – 1431.
Rožmitál si Johanku připomíná již více než 10 let jejím každoročním alegorickým příjezdem do města.

S. Glogowski: Potomci krále Jiřího z Poděbrad.
Web Města Rožmitál pod Třemšínem.

2. Blatná
Rodové sídlo Lvů z Rožmitála, kde Johanka často v dětství pobývala a navštěvovala zde svého bratra Jindřicha i v době, kdy byla královnou. Odtud přes Prahu vyjel bratr Johanky v r. 1465 na proslulou cestu z Čech až na konec světa a to z průvodním listem královny Johanky. Její list si můžete přečíst ZDE. Stojí za přečtení. V r. 1467 se, opět přes Prahu, vrátil Jindřich Lev do Blatné již jako nejvyšší hofmistr. Tuto významnou funkci mu král Jiří udělil za zásluhy reprezentace země.

Rytíř Šašek z Bířkova: Ve službách Jiříka krále.

3. Praha 1
Zde byla Johanka v chrámu svatého Víta korunována 8. 5. 1458 svatováclavskou korunou na českou královnu. Jiří s Johankou vládli zemi z tzv. Králova dvora, který stál vedle Prašné brány na místě dnešního Obecního domu. V Praze je také královna pohřbena. Historikové, ale neví kde. V Chystaném velkém dokumentárním portrétu královny se pokusíme její ostatky nalézt. Kde byla Johanka pohřbena ví autoři projektu z odborného zahraničního zdroje.

4. Poděbrady
Zde Johanka porodila svému muži Jiřímu z Poděbrad jejich prvorozeného syna Hynka (Jindřicha mladšího). Stalo se to ve středu 17. května 1452. V Poděbradech také tento renezanční básník, literát, bonviván a politik (na sněmu v Benešově v r. 1493 byl zvolen zemským správcem) 11. července 1492 zemřel. Královna Johanka často v Poděbradech pobývala při různých jednáních Jiřího z Poděbrad, kterých se po boku svého muže aktivně zúčastňovala.

S. Glogowski: Potomci krále Jiřího z Poděbrad

5. Kutná Hora
Král Jiří výrazně přispěl k rekonstrukci Vlašského dvora. Roku 1471 po smrti krále Jiřího svolala královna Johanka z Rožmitálu do královské audienční síně Vlašského dvora sněm k volbě nového krále. Sněm se konal ve dnech 20. – 28. května. Bylo velkou zásluhou právě Johanky, respektované osobnosti oběma stranami (pod jednou i pod obojí), že na sněmu byla prosazena Jiřího závěť a 27. 5. 1471 zde byl zvolen českým králem Vladislav Jagellonský. Dá se říci, že touto volbou, značně ovlivněnou Johankou a synem Jiřího z prvního manželství Jindřichem, byly v Kutné Hoře změněny dějiny střední Evropy a to ve velmi vypjaté situaci ohrožení země uherským vojskem. Vladislav II. Jagellonský, za své vlády Kutnou Horu také velmi podporoval.

F. Čapek: Dějiny zemí Koruny české, V. kapitola Doba husitská a jagelonská.
F. Palacký: Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě.

6. Benešov u Prahy
Benešov se stal významným za doby vlády Jiřího z Poděbrad. V roce 1451 se zde konal sněm za přítomnosti Jiřího, coby zemského správce, a Eneáše Sylvia zástupce římské kúrie. Jednalo se o smíření s katolickou Evropou. V roce 1473 vystupuje na sněmu Johanka a dlouhou řečí ve zpustlém klášterním chrámu umravňuje české panstvo a vyzývá je, aby zanechali rozbrojů mezi sebou a svorně pečovali o blaho a slávu vlasti. Údajně vystoupila ještě i na dalším sněmu v Benešově o rok později.

Ottův slovník naučný, svazek 3., str.750 a webové stránky Města Benešov. 

7. Hluboká nad Vltavou
Ve 13. století založen hrad Fonburg, který vlastnil Čeča z Budějovic. Kvůli rostoucí moci Vítkovců hrad zabavil Přemysl Otakar II. Po smrti krále drželi krátce Hlubokou Vítkovci – Záviš z Falknštejna se svým bratrem. Po popravě Falknštejna pod hradem se hrad opět dostal do držení královské komory. Císař Zikmund hrad se vsí zastavil Mikuláši z Lobkovic a od něj jej vykoupil v r. 1454 Jiří z Poděbrad a dal jej zapsat jako věno své ženě Johance z Rožmitála. Po smrti Jiřího se hradu zmocnil Jindřich Roubík z Hlavatec a Johance ho vrátil až poté, co mu byly zaplaceny válečné škody. Až na tuto epizodu byla tedy Hluboká v držení Johanky 21 let a po její smrti byla v držení jejího bratra Jaroslava Lva z Rožmitála a na Blatné. Na webu města toto dlouhé spojení s českou královnou Johankou z Rožmitála a jejím slavným bratrem, nenajdete.

Ottův slovník naučný, svazek 11., str. 376 .

8. Teplice
Známé lázeňské město na severu Čech, kde založila ve středověku královna Judita (žena Vladislava II.) klášter, ve kterém byla nakonec pohřbena. Teplice připsal král Jiří z Poděbrad své ženě královně Johance, jako věnné město. Za její správy se patrně začalo s opravami klášterních budov poničených v husitských válkách. Královna potvrdila teplickým jejich výsady a další přidala. V r. 1467 udělila Teplicím právo Litoměřické ale tak, aby Teplice nepříslušely k podkomořství věnných měst českých královen, ale zachovaly si svoji správu. Po smrti Johanky získal Teplice její syn Hynek kníže z Minstrberka, který je držel do r. 1480, kdy je zastavil Purkartu z Fictumu.

Ottův slovník naučný, svazek 25., str. 230 a webové stránky Města Teplice.

9. Lichtenburk – Třemošnice
Zřícenina hradu na skalnatém kopci se slovanským názvem Světlice nazývaný česky Lichnice. Hrad stál nad vsí Podhradí, která se stala později součástí vzniklého města Třemošnice a je jím dodnes. Hrad založil Smil ze Žitavy kolem r. 1250. Jeho potomci se nazývali páni z Lichtenburka. Jindřich z Lichtenburka prodal hrad Janu Lucemburskému, čímž se Lichnice stává královským zbožím. Václav IV. dává Lichnici, jako věnný hrad, královně Žofii. Jiří z Poděbrad připisuje Lichnici královně Johance. Po její smrti v r. 1475 hrad s obcí zdědil syn Hynek a držel jej do r. 1489, kdy hrad zastavil Vilému Tetourovi z Tetova. Hrad zpustl po třicetileté válce a správa panství byla přenesena na zámek do Třemošnice. O vazbě Lichnice na Johanku a jejího syna historie na webu města nic neříká, přestože Johanka držela Lichnici 17 let a její syn, známý renezanční básník a diplomat (tak jako jeho otec byl zvolen za zemského správce, kdy mu bylo pouhých 21 let) dalších 14 let.

Ottův slovník naučný, svazek 16., str. 6.

10. Kostelec nad Labem
Kostelec má starý původ. Na levém břehu Labe již ve XIII. století stávala tvrz patřící českým králům. Zástavou se dostal Kostelec do držení pánů z Oseka – Riessenburka a těm Kostelec zabavil v r. 1276 Přemysl Otakar II. pro jejich spojení s Otou Habsburským. Dá se předpokládat, že ihned zahájil opevňovací práce a městys začal přebudovávat na město.
Roku 1327 získává Kostelec do zástavy Hynek Berka z Dubé. Držitelé se pak hodně střídali až Kostelec získal od Jiřího z Poděbrad po r. 1450 Jindřich Berka z Dubé (páni z Dubé byli blízkými příbuznými Rožmitálů). Od něj jej kupuje královna vdova Johanka z Rožmitála. Po ní získává Kostelec kněžna Ludmila Lehnická. Král Vladislav Jagellonský povyšuje Kostelec v r. 1486 na město. Od manžela Ludmily knížete Bedřicha Lehnického kupuje Kostelec Vilém Zub z Landštejna. Potud Ottův slovník naučný.
Kdo byla Kněžna Ludmila Lehnická a co se dá z uvedených údajů vyvodit při použití polského zdroje? Ludmila byla dcerou Johanky a českého krále Jiřího z Poděbrad. Ludmila původně zasnoubená s Vladislavem Jagellonským se vdává za knížete Bedřicha Lehnického v září 1474, poté co král nesplnil slib, že si jí vezme. Možná že koupě Kostelce Johankou mohl být svatební dar královny své dceři. No a kdy kníže Lehnický prodal Kostelec? Určitě ne dříve, než po jeho povýšení na město. To cena Kostelce značně stoupla. A jaký měl král důvod Kostelec povýšit na město? Takových žádostí měl na stole jistě plno. Třeba si tím řešil nečisté svědomí vůči Ludmile, že si ji nevzal.

Ottův slovník naučný, svazek 14., str. 943
S. Glogowski Potomci krále Jiřího z Poděbrad

11. Dvůr Králové nad Labem
Byl věnným městem českých královen. V roce 1458, kdy se Johanka z Rožmitála stala českou královnou, se tedy Dvůr Králové dostává do držení této královny, druhé ženy krále Jiřího z Poděbrad a byl v držení královny až do její smrti 12. listopadu 1475. Král Jiří městu nově potvrdil svobody a výsady, které město získalo od jeho předchůdců. Město tak zažívá 17 let prosperity a míru.

Ottův slovník naučný, svazek 8., str. 285 

12. Mělník
Byl vdovským městem českých královen. Po smrti Jiřího z Poděbrad se tedy Mělník stává sídlem královny vdovy Johanky z Rožmitála. Ta daruje zdejší kapitule sv. Petra a Pavla vskutku královský dar a to1,5 tuny stříbra a přeje si být po své smrti pochována v místním kostele. Když 12. listopadu 1475 na Mělníce umírá, je 14. listopadu pohřbena v chrámu sv. Petra a Pavla. Po roce v něm však začnou probíhat velké přestavby a tak jsou ostatky královny převezeny synem Hynkem do Prahy. Českým historikům není známo kam. Všichni opakují po Sedláčkovi a Palackém, že byly uloženy někde na Pražském hradě. Tam se však nenašly. Proč a kde v Praze Hynek ostatky své milované matky uložil, to se dozvíte v připravovaném doku-dramatu o královně české Johance z Rožmitála.

Ottův slovník naučný, svazek 17., str. 76.   

 

     

 * *