NÁMĚT NA PROHLÁŠENÍ LETENSKÉ PLÁNĚ V PRAZE KULTURNÍ PAMÁTKOU

Měla by být Letná prohlášena kulturní památkou? Odborná poradkyně Edukativní společnosti pro projekt Přemysl Otakar II., král český, železný a zlatý PhDr. Vladimíra Koubová je přesvědčena, že ano a udává pro tento svůj názor řadu pozoruhodných argumentů a nejen to. Na Ministerstvo kultury ČR podala podnět, aby MK ČR Letnou za kulturní památku prohlásilo.

Celé zdůvodnění a podnět si můžete přečíst ZDE.

Odkaz na některé další články dr. Vladimíry Koubové:
VÝROČNÍ DEN SVATOVÁCLAVSKÉ KORUNY
Podivný příspěvek k výročí obnovy české státnosti v r. 2018 – Květinový dům na Václavském náměstí
Sídelní útvar DOBŘÍČ v kontextu evropského kulturního dědictví

 * *

ČESTNÝ ODZNAK ARMÁDY ČR

Je tomu 15 let, kdy Věstník MO č. 23/2003 informoval o zajímavém počinu a to, že nařízením náčelníka Generálního štábu Armády České republiky z 10. května 2002 byl zřízen Čestný odznak Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého.

Armáda České republiky tímto počinem dala jasně najevo, že dokáže vnímat velké osobnosti našich dějin a takto skvěle je připomínat.

Podrobněji ZDE

* *

560. VÝROČÍ VÝZNAMNÉ DVOJÍ KORUNOVACE

A kdo byl korunován a kdy přesně? Korunován českým králem byl dosavadní zemský správce pan Jiřík z Poděbrad a Kunštátu (*23. 4. 1420, Poděbrady – †22. 3. 1471, Praha) a to 7. 5. 1458 v katedrále sv. Víta na Pražském hradě a den nato 5. 8. 1458 jeho druhá manželka Johanka z Rožmitála (*kolem 1430, asi Rožmitál pod Třemšínem – †12. 11. 1475, Mělník). Výročí její korunovace se nám kryje s ukončením II. sv. války a tak na vzpomínku na korunovaci Johanky jaksi nebylo místo.

Jiří se tak ve svých 38 letech stává volbou ztvrzenou korunovací 16. pomazaným a tedy právoplatným českým králem. Je také prvním českým králem, který nemá původ ze žádné královské dynastie a také posledním. Vyznáním je utrakvista s přijímáním podobojí.

Johanka ve svých cca. 28 letech je 22. pomazanou a tedy právoplatnou českou královnou a jedinou, a to až do konce monarchie v roce 1918, která měla původ z české šlechty a také nebyla z královské dynastie. Vyznáním je katolička. Všechny české královny před ní, a také po ní, byly buďto po matce nebo i po obou rodičích cizinky. Oba manželé ke své korunovaci projdou Zlatou branou katedrály sv. Víta (která ve své rozestavěné podobě vypadala zcela jinak, než ji známe dnes) a v kapli sv. Václava složí tajnou přísahu před vyslanci z Říma, že budou bránit tomu, aby v zemi bujela hereze. Oba ale myslí svůj slib jinak, jak se později ukáže, než Řím. Vychází totiž z Římem uznaných kompaktát a tím nepovažují vyznání podobojí za herezi. Formulující se církev Bratrskou však ano a tvrdě proti ní zasahují, což jim dodnes tato církev nezapomněla. Při slibu je ani nenapadlo, že tento sympaťák, papež Pavel II., prohlásí kompaktáta za neplatná a když zjistí, že se kompaktát Jiří s Johankou neochvějně drží, tak je prokleje i s jejich dětmi (to byla taková roztomilá praktika katolické církve, uplatňovat kolektivní vinu a mečem a ohněm vyhlazovat ty, co nevyznávali víru pravou). Navíc vyhlásil proti Jiřímu křížovou výpravu. Zřejmě mu nikdo neřekl, jak dopadly ty předchozí. Tahle skončila samozřejmě stejným fiaskem. O Jiřím víme poměrně hodně, ale o Johance téměř nic. Máme v Edukativní společnosti pro tuto českou královnu slabost a to zejména prezident ES.  Ten jí věnoval dva články v časopisu Gévéčko. Tento článek je jenom o kulatém výročí korunovace. Ony dva články o Johance najdete ZDE a ZDE a to vždy na stránce 18.

Zbývá dodat, že Pražané bujaře oslavovali zmíněnou korunovaci na účet královského dvora a oba královští manželé se těšili většinové oblibě.